Protahování většiny svalstva – kurz jógy se v první řadě zaměří na procvičování většiny svalových partií, doslova od hlavy až po paty. Proto je také důležité cvičit naboso, kdy do hry vstupují i energetické meridiány na bosých chodidlech, propojující tělesné orgány, čímž se cvičení stává synergickým, komplexním systémem těla i ducha. Jóga je považována za vyvážený cvičební program, zaměřující se na harmonizaci osobnosti a uvědomení si důležitosti každé části těla.

Prokrvení svalové tkáně – procvičováním svalů dochází i k jejich prokrvení, tedy k vyživení tkání kyslíkem. Tím se podporuje činnost srdce a krevního oběhu a na něj navazující nervové soustavy a mozku. Zlepšení práce srdce a krevního oběhu pak navazuje na lepší práci lymfatického a imunitního systému, a kruh se uzavírá zlepšením trávicích a vylučovacích (detoxikačních) orgánů. Pomocí jógy lze výrazně podepřít prevenci i léčbu civilizačních onemocnění.

Zklidnění mysli – jóga je opakem aerobiku. Aerobik velmi často podporuje tvorbu stresových hormonů v krvi, tím přetěžuje hormonální systém a nadledvinky a podílí se na vzniku adrenální únavy. Paradoxně tak může aerobik přispívat k rychlejšímu stárnutí těla, týká se to hlavně dynamických cvičebních programů s nepříjemnou „ostrou“ hudbou. Jóga vás učí naopak zklidnění a zaměření mysli na vnitřní já. Říká se, že „pravda je uvnitř“ a kdo ji hledá mimo sebe, většinou ji nenalézá.

Jógou proti stresu – stres se stal největším nebezpečím současného lidstva a v kombinaci s lidskou hloupostí, nadutostí a pýchou může být zásadní příčinou jeho degenerace a destrukce. Vystresovaní jedinci snáze podléhají různým onemocněním včetně psychických traumat a mnoho lidí dnes dokonce páchá sebevraždu, protože nejsou schopni najít ze své situace reálné východisko. Jóga naopak stres eliminuje a ukazuje nám cestu, jak se mu vyhýbat, a jak změnit životní styl k lepšímu včetně pohybových dovedností, zdravého spánku a vhodného jídelníčku, postaveného zejména na vegetariánství či veganství.