Každý může potkat toho pravého


Nebýt sám a najít si svou osudovou lásku chce jistÄ› každý. Ale najít toho pravého nebývá nÄ›kdy tak úplnÄ› snadné. ÄŒasto se tak uchylujeme k nezdravým vztahům, jenom proto abychom nezůstali sami. A to je veliká chyba! NÄ›kdo má Å¡tÄ›stí a najde svou spříznÄ›nou duÅ¡i hned a nÄ›kdo ji zase hledá půlku života. Možná se to zdá nespravedlivé, ale vÅ¡e má svůj důvod, a to správné naÄasování. NÄ›kdy ÄlovÄ›k musí v prvním případÄ› hledat sám sebe a nauÄit se být sám se sebou. Pokud tomu tak není, můžeme se uchylovat ke vztahům, v nichž nejsme Å¡Å¥astní a nejsou to ty pravé. NÄ›kdy se bezhlavÄ› vrháme do vztahů, protože se cítíme příliÅ¡ osamÄ›le a jednoduÅ¡e už chceme k sobÄ› tu svou poloviÄku.

nahá těla

Jenže to nÄ›kdy dopadá tak, že se vztah rozpadne jeÅ¡tÄ› dřív, než sotva sundáme růžové brýle a cítíme se jeÅ¡tÄ› hůře, opuÅ¡tÄ›nÄ›, podvedenÄ›, bezmocnÄ› a ménÄ›cennÄ›. Nechápeme, kde pokaždé nastává ta chyba a ptáme se, proÄ nemáme nikdy to Å¡tÄ›stí, zatímco ostatní ano… Å tÄ›stí v tom roli nehraje, nýbrž naÅ¡e nastavení mysli. Na potenciálních partnerech můžeme stále shledávat nÄ›jaké nedostatky, nÄ›kdy dokonce stále ty stejné, a tak se plácáme ze vztahu do vztahu, protože zatím nám žádný nevyhovoval nebo prostÄ› nedopadl. Možná i my vzbuzujeme u druhého pohlaví to nÄ›co, kvůli Äemuž každý vztah rychle skonÄí.

spokojený pár

Nebo se na druhou stranu vrháme ihned do vztahu pomalu s kýmkoli, kdo se namane a stále dokola jenom randíme s nÄ›kým novým a opravdový vztah z toho nikdy nevzejde. Závisí totiž hlavnÄ› na naší sebehodnotÄ› a teprve s ní můžeme budovat stabilní vztah. Mít v pořádku sebehodnotu také znamená – být radÄ›ji sám a být tak spokojen, než-li zůstávat v nezdravém vztahu. NÄ›kdy toho pravého nemusíme poznat hned, ale až po nÄ›jakém Äase, v ten správný moment, kdy jsou oba na stejné vlnÄ› a chtÄ›jí totéž. NÄ›kdy je to ten, do nÄ›hož byste to na první pohled neÅ™ekli. Musíte si hlavnÄ› uvÄ›domit, co od partnera a vztahu chcete. Pak se teprve taková osoba může koneÄnÄ› dostat k vám. 

City se vytratily


Můj přítel (28) a já (29) spolu chodíme 6 mÄ›síců. První tÅ™i mÄ›síce naÅ¡eho vztahu byly nádherné a rozhodnÄ› jsme byli v období líbánek, takového toho sladkého období, kdy je vÅ¡echno růžové a ÄlovÄ›k nevidí žádné chyby. Pak neÄekanÄ› zaÄal být chladný, pÅ™estal mluvit o naší budoucnosti a tak dále. Řekl mi, že je vÅ¡e v pořádku, ale já vÄ›dÄ›la a tuÅ¡ila, že se nÄ›co stalo, tak jsem dál kontrolovala a pozorovala, jestli je vÅ¡echno v pořádku, a on mÄ› ujistil a Å™ekl pokaždé, že ano. Jednou v noci se mi koneÄnÄ› otevÅ™el a Å™ekl, že se bojí, že vztah dopadne jako jeho starý vztah, který skonÄil Å¡patnÄ›. Řekl, že jsem neudÄ›lal nic, co by to způsobilo, a že to pÅ™iÅ¡lo z jeho vlastních myÅ¡lenek.

par

Od té doby (poslední 3 mÄ›síce) se stal otevÅ™enÄ›jším a více se mi svěřuje, ale stále se nevrátil vztah tam, kde byl pÅ™edtím. Jednou v noci mi Å™ekl, že se mu ty city stále nevrátily a neÅ™ekne mi, že mÄ› miluje, dokud se nevrátí. V tuto chvíli ztrácím nadÄ›ji, že ke mnÄ› nÄ›kdy získá své city zpÄ›t a o naší budoucnosti mluví střídmÄ›, skoro jako by se musel nutit, abych byla v jeho budoucnosti. Toto mÄ› straÅ¡nÄ› mrzí, protože jsem neÄekala, že to bude takové.

par

Říká, že se nechce rozejít a že to chce jeÅ¡tÄ› zkusit, ale láme mi to srdce. Je jasné, že mu na mÄ› záleží, ale fakt, že k nÄ›mu tolik cítím a on ke mnÄ› momentálnÄ› nic necítí, mÄ› doslova trhá srdce. Možná by mu pomohlo dát si pauzu, aby se rozhodl, zda ke mnÄ› nÄ›co cítí nebo ne. MÄ›l by rozmyslet, jestli ve vztahu opravdu chce pokraÄovat. Jenže nechápu to, proÄ mÄ› on udržuje v nejistotÄ›. MÄ› tohle niÄí a popravdÄ› nevím, jestli to dokážu vydržet a Äekat, než se on rozhodne. Je to Äím dál horší a já mám pocit, že kdybyste se rozeÅ¡li, možná by to bylo lepší Å™eÅ¡ení, než tahle nejistota, která mÄ› ubíjí. Miluji ho a nerozumím tomu, proÄ mi tohle dÄ›lá, myslela jsem si o nÄ›m nÄ›co jiného.

Vysněné dítě


Láska je tady od toho, aby si lidé porozumÄ›li a také, aby vÄ›dÄ›li, jak vlastnÄ› žít a o Äem život je. Myslím si, že mnoho lidí ani pořádnÄ› neví, co to láska je anebo jak by mÄ›li milovat. OvÅ¡em si ale nemyslete, že láska znamená jenom nÄ›co mezi mužem a ženou. TÅ™eba nÄ›co mezi manžely anebo nÄ›co mezi milenci. Tohle vůbec nepÅ™ipadá v úvahu a není to vůbec žádná pravda. Tady lidé také musí uvažovat a pÅ™emýšlet, že láska má mnoho typů a láska taky má mnoho cílů, jako například to, že tÅ™eba když se mamince narodí vytoužené miminko, které si přála. Tak tohle je také láska. Je to mateÅ™ská láska UrÄitÄ› mnoho maminek mi dá za pravdu, že mateÅ™ská láska je opravdu perfektní a že silnÄ›jší cit snad ani není, tedy alespoň u mÄ›.

Jsem ráda, když mohu milovat.

Abych opravdu mluvila sama za sebe, tak jsem větší nezažila silnější cit a silnější lásku, než je láska mateřská. Dokážete si to představit? Myslím si, že ti lidé, a to hlavně ženy, které nemají miminko a ještě nerodily, tak vůbec neví, co to je mít dítě, jak to je opravdu nádherný pocit. Bohužel mám kamarádku, která si opravdu hodně přeje dítě, ale bohužel ho mít nemůžeme. Byla už kolikrát u lékaře a lékař jí potvrdil, že děti rozhodně mít nemůže. Ani nevíte, jak moc mě to trápí, protože moje kamarádka nepozná mateřskou lásku.

Láska nezná hranice.

PÅ™itom o své kamarádce vím, že by urÄitÄ› byla opravdu milující a skvÄ›lá máma. Protože moje kamarádka stále o tom mluví, že až bude máma, tak tam bude dÄ›lat to a tamto. Jenomže když se dozvÄ›dÄ›la pÅ™ed dvÄ›ma lety, že dÄ›ti mít vůbec nemůže, tak z toho byla opravdu hodnÄ› zklamaná. TÅ™i ÄtvrtÄ› roku musela brát antidepresiva, ale také chodila na různé terapie, protože z toho byla opravdu hodnÄ› neÅ¡Å¥astná. Nejhorší na tom bylo, že i její partner se s ní rozeÅ¡el. RozeÅ¡el se s ní kvůli tomu, že nemohla mít dÄ›ti a její partner si také přála opravdu velikou rodinu.