V okolí Plzně je velmi zajímavá krajina, především je protkána říčními toky, které meandrují v částečně zalesněné krajině, a na své si tu v létě přijdou zejména cykloturisté a vodáci, splouvající Berounku nebo Úhlavu. Jakmile však léto skončí a nastává sychravý podzim, bývá zde poměrně chladno, vzhledem k blízkosti západních hranic, odkud do naší země směřují četné zvlněné studené frontální systémy. Léto je ne Plzeňsku docela krátké, a tamní obyvatelé si rádi na podzim začnou přitápět. Současné ceny energií však vytváří dilema, zda si přitopit i za cenu vyššího výdeje z vlastní kapsy, anebo se raději teple obléknout do vlněných ponožek a svetrů.

Tyto a podobné otázky trápí zejména obyvatele domů s plynovými kotli nebo s elektrickými kotli či přímotopy, protože zejména cena zemního plynu, a od ní se odvíjející ceny elektrické energie, jsou tím hlavním důvodem znepokojení. A není divu, vždyť jde o velmi neúsporné topné systémy, na něž se nechala zlákat řada domácností, a teď si s prominutím „drbou hlavu“.

Prozíraví lidé to řeší jinak. Mají v domě k dispozici krb na dřevo a kombinují jej s tepelným čerpadlem. Krb slouží spíše pro navození útulné atmosféry a pro příjem hostů, kteří jistě uvítají plápolání otevřeného ohně a praskání bukového dřeva, zatímco tepelné čerpadlo v Plzni a okolí zajistí stabilní dodávku tepla po celý rok jen pomocí termostatu a bezpracně.

Výhodou tepelných čerpadel je jejich úsporný provoz, dokážou ušetřit až tři čtvrtiny nákladů na elektrickou energii v porovnání s běžnými způsoby vytápění. Uvádí se, že se jedná o druhý nejúspornější topný zdroj, hned za palivovým dřevem. Kombinace krbu a tepelného čerpadla je tedy to nejúspornější a nejkomfortnější řešení, co si domů můžete pořídit. U tepelného čerpadla ovšem počítejte s delší návratností vstupní investice, která bývá vyšší, než u krbových kamen či krbů.